Reprezentace
-
RokZlatoStříbroBronzDružstvo
-
2012------------
-
2013---------Stříbro
-
2014---1------
-
2015---------Zlato
-
201631---Zlato
-
2017111Zlato
-
2018221Zlato
-
2019122Zlato
Jan Bombera se za krátkou chvíli stal ikonou české rybolovné techniky. Málokterý závodník dokázal něco, co nikdo z Česka před ním. Na prvním mistrovství světa se objevil v roce 2012, kde se umístil na 12. místě. O čtyři roky později stal prvním českým mistrem světa v pětiboji, sedmiboji i devítiboji zároveň.
Za svou závodní kariéru, přerušenou jedenáctiletou fotbalovou pauzou, dokázal v soutěži jednotlivců vybojovat 19 medailí (7. místo v ČR).
Zlatých bylo celkem sedm (6. místo v ČR), včetně šesti titulů mistra světa nebo Evropy ve vícebojích.
Nejsilnějšími disciplínami byly víceboje, především sedmiboj a devítiboj.
Průměrný medailový zisk na 1 účast na mistrovství tak činila hodnota 2,38, což ho řadí na 3. místo v českých mužích.
Mezi sportovními rybáři se vyskytují i ti, kteří vedle své záliby v lovu ryb nalezli zálibu i v prostém nahazování zátěže či mušky na přesnost a do dálky. Tato záliba přivádí pravidelně skupinu nadšenců na travnatá hřiště, na nichž soupeří v různorodých disciplínách o to, kdo je nejlepší rybolovný technik. Ti nejlepší pak vyjíždí i na každoročně pořádaná mistrovství světa a hájí čest Českého rybářského svazu v souboji s těmi nejlepšími světovými závodníky.
I v letošním roce jsme na závodech mohli potkávat závodníka, který zvláště v druhé polovině posadil celý svět rybolovné techniky tak říkajíc na zadek. Tím závodníkem je Jan Bombera.
Litovelský rodák nejdříve jako mladý nadšenec sportovního rybolovu navštěvoval místní rybářský kroužek, kde se zapojil i do soutěže Zlatá udice. V ní se soustředil především na chytání ryb a rybářské znalosti, sem tam hodil na nějaký ten terč a mrsknul zátěží, co nejdál to šlo. Až když jeho trenér Pavel Kulhánek poznal Ivoše Jedličku z opavské místní organizace, otevřel se rybářům z Litovle svět rybolovné techniky. A tak se k ní dostal i Jan Bombera.
Honza již jako chlapec měl jednu vlastnost, kterou si přetáhl i do dospělosti - je to neuvěřitelný dříč. Rybolovnou techniku začal skutečně trénovat až v šestnácti letech a jen dva roky mu stačily, aby dokázal dohnat ty, kteří se jí věnovali deset let. Například po roce tréninku dokázal na terčové disciplíně Zátěž skish hodit svou první stovku (maximální počet bodů), o rok později už ji na některé z terčových disciplín hodil vyjma dvou závodů pokaždé.
Na juniorskou reprezentaci to však bylo pozdě, následující rok Honza přešel do kategorie mužů a nadšení pro trénink ochablo. Přesto jako parta jezdili chlapi z Litovle ještě osm let házet ligovou soutěž, až se nakonec dohodli, že jim to už stačilo. Jan Bombera přesedlal na fotbal, často si zašel na ryby a s rybolovnou technikou se rozloučil...
... do roku 2009. To nečekaně zazvonil telefon u Jiřího Šuly. Na druhé straně byl právě Jan Bombera a prý jestli by šlo zařídit, že by si po deseti letech opět vyzkoušel házení na terče a do dálky. Nejen, že to šlo, Jirka nelenil a hned ho přihlásil na nejbližší krajské závody, kde se ukázalo, že toho Honza zase tolik nezapomněl.
Vášeň pro tento sport se vrátila. A tak začal zase dřít. Začal natáčet závodníky z horní poloviny tabulky, porovnával své techniky hodů s ostatními, začal jezdit za Karlem Světelským na tréninky, využil každou volnou chvíli v práci, aby potrénoval nahazování na terč. Dva roky mu stačily na to, aby se stal poprvé v životě reprezentantem. Zůstal jim dodnes.
Je třeba říct, že Jan Bombera na svém prvním mistrovství světa připadal zahraničním závodníkům jako zjevení. Český závodník, který byl hned s každým kamarád, s každým se domluvil, dělil se o své zkušenosti ze zkoumání techniky hodu i ladění navijáků... to nebylo zvykem.
Svou přátelskou a pozitivní povahou a vystupováním uchvátil reprezentanty z jiných států takovým způsobem, že byli ochotní se podělit i o své zkušenosti, které do té doby před ostatními pečlivě střežili. Dokonce mu půjčovali i své pruty, aby si vyzkoušel jiné materiály, otvírali před ním své navijáky, aby viděl, jak se co ladí v jiných státech, a dávali mu tipy, které do té doby v Česku nikdo neznal.
Jan Bombera tak získával informace, díky kterým dokázal dostat do republiky materiály, do té doby v Česku neznámé. Navíc se naučil připravovat vybavení v technicky nejnáročnějších disciplínách, na nichž česká reprezentace pravidelně ztrácela.
Díky jeho podpoře dalších českých reprezentantů se dokonce někteří dostali v těchto disciplínách nebo vícebojích (kam se tyto disciplíny započítávaly) na medailová umístění, o kterých se jim předtím ani nesnilo.
Honza však nenechal získávání medailí a titulů pouze na ostatních. Po první oťukávačce atmosféry na mistrovství světa se zakousl do přípravy ještě víc a od následujícího roku dokázal předvádět výsledky, které do té doby žádný český reprezentant nedokázal.
Tak například nahazování na přesnost s multiplikátorovým navijákem umožňuje získat maximální počet bodů 100. Žádný český muž nedokázal takového výsledku dosáhnout za celou historii mistrovství světa. Honza to dokázal při své druhé účasti.
Na své třetí to dokonce dokázal i ve finále této disciplíny a jen pomalejší čas mu zabránil v zisku prvního českého zlata v mužské kategorii.
Právě disciplíny s multiplikátorem, a to na přesnost i do dálky, bývaly českou Achillovou patou v boji o celkový mistrovský titul v součtu všech disciplín, tedy mužském devítiboji. Za dvacet let (1993 - 2013) existence tohoto víceboje nedokázali čeští reprezentanti konkurovat zbytku světa.
V roce 2014 však Jan Bombera dokázal svého kolegu z reprezentace vytáhnout k prvnímu českému titulu mistra světa v devítiboji a navíc mu pomohl toto historické prvenství obhájit i v následujícím roce 2015.
Nenechal však vše na ostatních. Na mistrovství světa ve Španělsku v roce 2016 dokázal pokořit další český milník, když jako první český reprezentant dokázal vyhrát současně všechny tři víceboje (tedy i svůj nejoblíbenější - devítiboj) a ještě jednu individuální medaili jako bonus.
O rok později opět vybojoval čtyři individuální medaile, včetně obhajoby devítiboje, a v obou následujících letech dokázal Honza dovézt dokonce pět individuálních medailí.
Jen jeden český muž dokázal vybojovat čtyři roky po sobě čtyři a více individuálních medailí. Jan Bombera se k němu přidal za své výsledky v letech 2016 až 2019. Jen za poslední čtyři roky v reprezentaci vybojoval v kategorii jednotlivců 7 titulů mistra světa a dalších 7 stříbrných a 4 bronzové medaile, navíc pomohl v soutěži družstev získat další tituly mistrů světa.
Přesto zůstal stále stejně skromný a ochotný ostatním pomáhat. A hlavně nezapomněl na svou největší zálibu již od dětství - když byl zpovídán po jednom ze svých úspěchů, na otázku "A co do budoucna chystáte?" odpověděl prostě - "už se těším na ryby".