Pro všechnu tu přípravu a stres před mistrovstvím světa dospělých jsme tak nějak opomněli pověnovat se i našim mladším závodníkům. Přitom i oni měli závody a makali přes léto na tom, aby se zase o kus posunuli. No tak se podíváme, kam je jejich příprava dostala.
V sobotu, den před odletem Zuzky a Karla, se uskutečnil v Litovli Pohár mládeže. Další sobotu, když vrcholilo mistrovství světa ve Španělsku, probíhala liga mládeže. I zde jsme měli tým. Dva víkendy, dva závody. Ne z každého máme tolik fotek, abychom mohli udělat dva články a zase psát pouze text, se nám nechtělo. Ono vlastně... zjistilo se, že Karel je vůl a při stahování fotek z mistrovství světa a následnému promazání mobilu smazal fotky z poháru, takže z obou závodu máme jenom jednu fotku. Ještě že ji Jura udělal... No... proložíme to nějakýma jinýma fotkama. Stejně je hlavní, jak jim to šlo.
Do Litovle přijelo 24 závodníků, kteří házeli kompletní pětiboj. K nim se přidalo 13 mladších žákyň a žáků, bojujících v trojboji. Celkem tedy 37 závodníků ze 12 klubů. Jak Karel očekával, významný počet účastníků soustředění talentované mládeže, především ze severních Čech, nedorazil. Škoda.
Naši kluci měli jet všichni tři. Naneštěstí si Petr musel vybrat, zda pojede na ligu mládeže nebo na pohár mládeže. Rodinné povinnosti jsou holt rodinné povinnosti. Když objezdíte nějakých 25 závodů za rok a ještě tam máte dvě týdenní soustředění, někdy musíte být i doma. A tak si Petr vybral, že vynechá pohár mládeže, protože liga byla důležitější.
Do Litovle vyrazili Adam a Honza. Proti nim stálo dalších 12 závodníků. Čekalo nás první srovnávání, co se naši kluci naučili v Zálužné, proti tomu, co se naučili v Bransouzích Matěj a Adam. Také jsme byli zvědaví, jak se soustředění promítlo na Ládíkovi s Martinem. Běžná praxe je, že pokud je trénink usilovný, tak se závod okamžitě po soustředění neprojeví, ale do dvou týdnů by se výsledky měly dostavit.
Pohár mládeže začal v podstatě dva týdny po soustředění.
Začátek závodu byl brutální. V žácích na mušce skish padly čtyři stovky. Všechno Moraváci a super, že tam byli i naši. Martin jednou vedle, Ládík dvě vedle. Takhle silný start jsme ještě nezažili a ukazuje to, že boj o reprezentaci bude hodně náročný a každá minela může dost mrzet.
Arenberg začínal po cca čtvrtém až pátém závodníkovi, co doházel na mušce. Sice foukalo, ale ne tak, aby to kluky mělo jak rozhodit. Podobné podmínky panovaly i na soustředění, takže to bylo jenom o tom, jak to kdo nahodí a jak dobrzdí. První čtveřice opět ukázala, že to bude velmi náročný boj. Stovka sice nepadla, ale Matěj a náš Adam dali 98, k tomu Honza s kroměřížským Adamem 96. Jestli muška skish šokovala, teď to šokovalo dvojnásob.
Následovala zátěž skish. Byla pod stromy. Sice slunko bylo výš, takže většina terčů nebyla ve stínu, ale tu a tam se na některém stín objevil. S napětím jsme očekávali pokračování boje. A že to byl boj - z vedoucí čtveřice hodili tři kluci 95 a jeden 90. To byl Matěj.
Příprava na soustředěních byla evidentně vysoce kvalitní. Po terčích byla ztráta našeho Adama 7, Honzy a druhého Adama 9, Matěje 12. Co k tomu dodat. Jediný, kdo se klukům mohl rovnat, byl terčový ultramág Robert z Kroměříže, který měl ztrátu 5. Sami jsme se tedy přesvědčili, že na terčích již málo co naženeme a budou rozhodovat dálkové disciplíny o tom, kdo vyhraje a kdo zůstane vzadu.
Na mušku dálku rozhodně nebyl dobrý vítr. Spíše proťák. Přitom se vědělo, kudy má foukat a občas vítr naznačil, že ví podle předpovědi, odkud se má blížit. Ale pak si postavil hlavu a šel jinudy. Padesátka nepadla ani jedna.
Roli favorita potvrdil Honza, který se jako jediný žák dostal přes 90 bodů. Oba hody padly za hranici 47 metrů a Honza se ujal vedení. Za 80 bodů se podívali náš Adam a Matěj. Matěj měl oba hody za 41 metrů, Adam měl jeden hod na 40-ti metrech, ale ten delší hod byl za 44 metrů. Kroměřížský Adam během léta změnil techniku a ještě to není ono, ale viditelně je to na lepší cestě. Přesto na našeho Adama s Matějem ztratil přes 10 bodů. Po mušce se vedení ujal Honza, na druhém místě byl náš Adam o 8 bodů níž, na třetím místě Matěj, ztrácející 7 bodů na Adama. Kroměřížský Adam o 9 bodů za Matějem.
I na zátěži dálce nefoukalo optimálně. Někdo to trefil, někdo ne. Predikce nebyla jednoduchá. Za hranici 70 metrů se nedostal nikdo.
Za 60 metrů se dostali jenom tři závodníci. Bohumínský Martin hodil za 61 metrů a poskočil na páté místo. Další dva byli Honza a Matěj. Honza hodil přes 64 metrů, což upevnilo jeho první pozici. Matěj hodil o půl metrů míň a záleželo na tom, jak hodí náš Adam. Ten měl dva slušný hody, ale dostal se jen na 58 metrů. Karel po něm chtěl, aby poslední hod byl s co největší ránou. Tam je ale riziko, že Adam přetáhne doleva. Karel chtěl vědět, zda to tam stále je, a bohužel to tam bylo i při tom třetím hodu. Kapka vyletěla mimo výseč.
O stupních vítězů bylo rozhodnuto. S výsledkem přes 482 vyhrál Honza. Matěj a náš Adam měli shodně 466 bodů, ale Matěj o 0,4 bodů víc. Náš Adam tak skončil na třetím místě. Kroměřížský Adam obsadil 4. místo se ztrátou 20 bodů. Z našeho hlediska úspěch - 2 placky - a potvrzení si, že konkurence bude stále silná a je třeba s ní počítat.
O týden později proběhlo podzimní kolo ligy mládeže. Akce se konala v Libereckém kraji kousek od Frýdlantu, takže bylo jasné, že jet tam v sobotu ráno není úplně dobrý nápad. Naštěstí se naší party ujal ostravský Jura, který vezl svůj ostravský tým. Vyzvedl tedy kluky v pátek a zajistil nám i ubytování. Zbývalo ještě vyřešit jeden problém. Honza z Třeště se zúčastnit nemohl a nám tak chyběl jeden závodník. Hledali jsme tedy, kdo by nám mohl pomoct. Vzhledem k tomu, že současně měl problém i tým Prahy, který se nakonec rozhodl pro neúčast, získali jsme do týmu Míšu. Vše bylo vyřešeno.
Po jarním kole jsme na třetí Kdyni ztráceli nepříjemných 78 bodů a vypadalo to, že to asi nedáme. Na druhou stranu se zlepšenými výsledky kluků, podpořenými Pohárem mládeže a s Míšou jsme měli slušnou šanci se prodrápat až na třetí místo nebo ještě výš. Záleželo jen na tom, jak se s tím tým popasuje.
Hned na úvod parta nezklamala, každý z týmu hodil 95 bodů. Pak se to začalo hroutit u Peti. Zatím co ostatní hodili 90+ a Honza dokonce svou první stovku na plachtě, Petr měl problém dohodit na plachtu na vzdálenějších prkýnkách a přišel s výsledkem 72 bodů. To bylo hodně nepříjemný. Bylo to však ještě horší, ze skishe přišel se 60. Problémy s protivětrem měli i ostatní kluci, Honza hodil 80 a Adam 85. Tým podpořila Míša, která hodila stovku. Ještě nemuškaří, už by Karel musel vázat další mušky.
Po terčích jihlavský tým byl nad týmem Kdyně vedli o 11 bodů, což samozřejmě nic neřešilo, protože Kdyně měla stále náskok 67 bodů.
Bylo potřeba pořešit to dálkama. Honza i Petr se dostali přes 100 bodů, což hodně pomohlo, ne každý se tam dostal. Adam olizoval hranici 90 bodů a Míša hodila oba hody za 40 metrů, takže super. Kluci se vyrovnali lepším závodníkům z Kdyně a Míša hodila víc než nejslabší článek pronásledovaného týmu. Náskok se zvýšil na 23 bodů, avšak stále to nebylo ono. Šlo se na zátěž dálku.
Našim vyšly hody všem. Honza se dostal za 100 bodů, Petrovi chybělo ke stovce 14 centimetrů, Adamovi metr a půl. Míša se dostala těsně pod 60 metrů, takže paráda. Shodou okolností se Kdyni moc nedařilo. Problémy s trefením výseče dohnaly Kdyni do stavu, kdy Kuba byl rád za 52 metrů a Lukáš hodil 47 metrů.
Nakonec to nestačilo. Tým získal na Kdyni 60 bodů, ale chybělo mu 18 bodů. Byla to plachta u Petra? Byla to skish u všech kluků? Těžko říct. Na nejlepší výsledky musíme mít ztrátu pod 20 bodů a po minulém týdnu, kdy měl nejhorší kluk ztrátu 12 bodů, byla očekávání jinde než 25 u nejlepšího z našich kluků. Nejlepším terčařem našeho týmu byla Míša, za což jí moc děkujeme. Nejlepším pětibojařem byl opět Honza a na druhém místě byla Míša, za což jí děkujeme ještě víc. V lize mládeže jsme tedy skončili čtvrtí. Nakonec to není tak špatný výsledek. Čekají nás ještě dva závody. 1. liga a Hanácký pohár. Oba jsou super důležitý a na ty bude potřeba se připravit.