Vloni a předloni jsme pořádali oblastní kolo Zlaté udice. Akci podpořil náš pobočný spolek a částečně to zafinancovali i Karel s Jirkou ze svého. Ač se posílala pozvánka na 10 pobočných spolků okolo nás, ozvala se pouze Třešť, že by to zkusila. Poprvé to pro ně bylo něco úplně nového - testy, poznávání nejenom ryb, házení na přesnost a do dálky. To vše zažili úplně poprvé. Když dorazili vloni, již věděli do čeho jdou. Seznamy ryb, živočichů a rostlin, stejně jako seznamy otázek byly připraveny dlouho (v podstatě od předchozího roku) dopředu, takže kdo se to chtěl naučit, měl možnost. Však taky někteří junioři provokovali, zda chceme u ryb i latinské názvy... :)
Na závěr loňského ročníku poděkoval předseda pobočného spolku Třešť našemu spolku za uspořádání a rozhodl se uskutečnit toto kolo v roce letošním. Na rozdíl od ostatních oblastních kol, pořádaných v Kroměříži a Kravsku, jsme u nás dělali oblastní kolo ve dvou dnech. V prvním dnu lov ryb na dvě kola a následně v druhém dnu házení a zkoušení znalostí. Pobočný spolek Třešť se rozhodl pokračovat v tomto rozložení, takže třetí víkend v dubnu mělo proběhnout chytání a čtvrtý víkend byl vyhrazen na házení a znalosti.
Jako na potvoru se tak brutálně změnilo v dubnu počasí, že teploty přes den měly kolikrát problém dostat se alespoň nad 5 stupňů. Předseda Třeště proto volal Karlovi, zda by nebyl problém, kdyby se chytací kolo přesunulo na dobu, kdy bude lepší počasí. Samozřejmě s tím problém nebyl, riskovat nejen zdraví, ale i nechuť chytání, kterou by děti mohly v mrazivém a deštivém počasí získat, nechtěl nikdo. Lov ryb byl tedy přesunut. Naštěstí se počasí umoudřilo a následující týden již mohl proběhnout souboj v házení na terče a do dálky, plus testy a poznávačka.
V letošním roce se nám do kroužku přihlásilo méně kluků než vloni. Loňští navíc skončili skoro všichni. Ti letošní ale věnovali hodně energie přípravě na testy, a tak v rámci kroužku chtěl Karel, aby si vyzkoušeli, co je to závodění. Máme zkušenosti s tím, že děti se závodů bojí jak čert kříže už jen kvůli tomu, že by mohly dopadnout špatně. Tady naštěstí zapůsobili rodiče a pomohli Karlovi přesvědčit kluky, že se není čeho bát. Prostě se to vyzkouší a pozná se něco nového. A tak kromě Roberta a Matyho, kteří se těší prakticky na každý závod a ničeho se nebojí, vyrazili na házení a testy i Vojta s Míšou. Starší kluci bohužel nedorazili. Adama přestala zlatka zajímat, Petr musel zůstat doma a Honza bojoval na muškařském závodě kousek od Plzně.
I Třešť měla komplikace se závodníky. Nemoci a jiné aktivity. Karel si myslel, že pozvánka, rozeslaná na jednotlivé pobočného spolky samotným předsedou PS Třešť, bude mít lepší reakci než pozvánka od neznámého trenéra kroužku RT. Reakce ale byla téměř totožná - žádná. Buď nepřišla žádná odpověď nebo se ukázalo, že se zlaté udice i vedoucí bojí jak čert kříže. Jsou totiž obavy z případných špatných výsledků mladých svěřenců. Nejedná se o ojedinělý případ, již jsme se setkali s podobným názorem v předchozích letech. Vedoucí se domnívají, že když děti nezískají z testů a poznávání ryb, živočichů a rostlin dostatek bodů, bude se po nich někdo vozit ve smyslu "tak co na tom kroužku děláte, že to ty děti neumí?"... A tak proč si dělat zbytečnou pakárnu, že... Škoda, no.
Na pěkné louce uvnitř obce se tedy sešlo pět závodníků z Třeště a čtyři závodníci z Jihlavy. Devět statečných. Z Třeště se zúčastnil předseda, hospodář i vedoucí mládeže.
Byly postaveny dvě plachty a dvě skishe. Na jedné sadě se trénovalo, na druhé se závodilo. Ti, co zrovna neházeli na body nebo již doházeli, si na té tréninkové sadě házeli dál. Komu se nechtělo, měl čas si dát připravené koláčky a čaj. Naši kluci nastoupili a výsledky byly různorodé v závislosti na tom, jak moc měli natrénováno. Míša byl na tréninku jenom jednou, takže sotva zvládal i držení prutu, ale i tak se snažil a měl vyloženě smůlu. Když už se nám dařilo při trénování trefit plachtu, tak nervozita při házení na body přispěla k tomu, že kapka k terči nedoletěla. Asi dvakrát byla těsně před plachtou a jednou naopak za plachtou. Smůla jako blázen. Vojta měl tréninků víc a plachtu trefoval. Nakonec jsme se dostali k 30 bodům
Matyáš a Robert měli tréninků nejvíc a dokonce i byli na závodech. Souboj mezi nima vyšel nakonec lépe pro Roberta, který si pamatoval opravdu hodně a dostal se k 70 bodům, což Karel docela čuměl, když jsme dva týdny venku netrénovali. Maty odpovídal více předpokladům, hodil lehce pod 50 bodů. Karel si pak ještě všiml třešťského Honzy, kterého popichoval během házení drobnými rýpanci, aby ho rozhodil, ale Honza se nedal a házel pěkně. Výsledky už si úplně nepamatujeme.
Skish probíhala ve stejném duchu. Míša asi dvakrát minul terč asi o 10 centimetrů a měl vyloženě smůlu jako na plachtě. Vojta se trefil třikrát. Maty hodil ke 40 bodům, Robert asi o 5 bodů víc. Je fakt, že ta skish je pro děti složitější. Což je taky důvod, proč se vlastně ze začátku více věnujeme plachtě. Trefit plachtu, co je široká a dlouhá tři a čtvrt metru, je lehčí než trefit tři čtvrtě metru velký žlutý terč.
Terče se odházely rychle a vytáhla se výseč. Šířka se moc neřešila a chlapi z Třeště nechtěli moc řešit pravidla a stavěli se k házení "lidsky" - dítě odhodilo, ale nepustilo vlasec nebo se to překlopilo při odhodu a kapka spadla tři metry před závodníka? Ať to hodí znovu. Konec konců - děláme to pro děti. Největší komplikace s házením měl Míša, který prutem házel do dálky poprvé. Nebylo to jednoduché, ale zvládl to. Dokonce hodil i přes 20 metrů, takže paráda. Vojta hodil do hloučku všech ostatních a nejvíc se přetahovali Matyáš s Robertem. Tady tentokrát zvítězil Maty, který využil i tělo a napral do asi dva metry za Robíka.
Sekce RT skončila. Jedna plachta, jedny žluťáky, jedna dálka. Protože se nikam nechvátalo, měli jsme to tak nějak do dvou hodin hotové. Byla jedenáctá hodina, šlo se na oběd do restaurace s ikonickým názvem U kapříka. K obědu byl smažák s hranolkama a tatarkou. Plus bezinková šťáva. Nezbylo skoro nic. Někteří byli s jídlem hotoví dřív, tak je přátelé z Třeště upozornili na to, že ve vedlejší místnosti jsou dvě akvárka s rybkama. Naši tam okamžitě zaběhli. Takže - poznali jsme sumce, tři sumečky, kapříky, z jednoho kapříka se vyklubal karas a ještě jsme viděli amura. Někteří byli překvapení, že ten amur je tak dlouhý a nízký oproti kapříkovi nebo karasovi.
Po jídle přišla na řadu část znalostí. Každý dostal papír s 25 otázkami a druhý papír, kam měl psát odpovědi. Ne každý to pochopil napoprvé, ale napotřetí už to psal každý správně. Největší komplikace měl asi Míša, který jako prvák měl složitější čtení. Několikrát se zeptal, co která věc znamená, tak mu Karel vysvětloval, na co se odpovídá, a že kde si není jistý nebo vůbec netuší, ať vybere možnost, o které si myslí, že by mohla být správná.
Kdo dopsal, šel na poznávačku. Bylo připraveno 10 nádherných fotek ryb, 10 živočichů a 10 rostlin.
Kluci s sebou měli i tatínka nebo dědu. Občas se stalo, že u té poznávačky chtěl jeden tatínek pomoct. Ne vyloženě říct název, ale že "toto máme přece na jezírku" a podobně. Tak Karel jemně odháněl rodiče a nechal kluky, aby na to byli sami. Měli jsme tentokrát problém v tom, že živočichy a rostliny jsme vůbec neprobírali. Letošní ročník byl hodně často zkrácený tím, jak se posunulo zasedání výboru PS Jihlava na stejný termín, takže čtvrtina kroužku se musela zrušit. O to víc udělalo Karlovi radost, že i nejmladší Míša poznal některé rostliny a některé živočichy. Ryby se poznávaly skvěle, fotografie byly úžasné.
No a pak se to spočítalo. Kluci šli na chvíli ven a drželi se pohromadě. Kolem druhé hodiny proběhlo vyhlášení.
V rámci rybolovné techniky naházel v nováčcích nejvíc náš Vojta. Za ním skončila Míša z Třeště a třetí byl náš Míša. Ve starších žácích bratrovražedný souboj vyhrál Robík nad Matym a třetí skončil třešťský Šimon. V juniorech jsme neměli nikoho, tak si to rozdali mládežníci z Třeště mezi sebou. Vyhrál Honza přes Patrikem a Julií. V sekci znalostí opět nováčky vyhrál Vojta před Michaelou a na našeho Míšu zbylo třetí místo. Žáky vyhrál Robík a na stříbrném místě byla plichta mezi Matym a Šimonem. Stejný počet bodů. O tom kdo vyhraje, rozhodoval lepší výsledek v poznávačce ryb, a tam uspěl Matyáš, takže skončil druhý a Šimon třetí. Pořadí se vlastně neměnilo ani v juniorech, kde opět Honza vyhrál před Patrikem a Julií.
Každý si tedy odvezl poháry. Někteří své úplně první. Uvidíme, jak se bude dařit ještě při lovu ryb. Tam se zřejmě objeví více závodníků, takže to nebude tak jednoduché. Rybníček, který Třešť používá pro trénink mládeže, okupují malí sumci, ale i dvanáctikilový kapr. Teda jestli ho někde zasekne, bude to sranda. Těšíme se na to. Takže za týden opět v Třešti.