Velká část LRU (ne-li všichni) sbírají body do tabulky pro nominaci po celý rok. Pak se z toho vyberou ty nejlepší výsledky za 7, 10, jiný počet závodů a seřadí se tabulka, která pár lidí automaticky nominuje na reprezentaci v dalším roce a jiní se doplňují státními trenéry. U rybolovné techniky to tak není. U nás probíhají nominační závody hlavně pár měsíců před mistrovstvím světa, takže se dá říct, že se dá odhadnout aktuální forma závodníků. Asi by to bylo na delší diskuzi, který formát je lepší, jisté je, že u nás letos vidíme, že někteří závodníci, kteří vloni měli nějakou výkonnost, mají letos jiné výsledky, ať v pozitivním či negativním smyslu.
Na řadu přišel třetí pohárový závod. Současně to byl poslední nominační závod pro ženy, muže, kadetky a kadety. Juniorky a junioři mohli tímto závodem vylepšit bodové umístění za některý z předchozích závodů, který se jim třeba tolik nepovedl. Na ty pak čekala ještě republika mládeže, v níž se rozdávalo nejvíc bodů.
Jeli jsme v kompletní sestavě. Vyrazil i právě se z dovolené navrátivší Tomáš, takže nám nechyběl nikdo. Závod se konal v Českých Budějovicích, proto stačilo vyrazit v sobotu ráno.
Závodu se zúčastnilo 59 závodnic a závodníků. Byl to trochu šok. Očekávali jsme, že na předchozí závod u polských hranic nedorazí velká část české části republiky, protože je to prostě daleko a pokud jsou ještě závodníci, co nemají takové zkušenosti, nemá moc smysl je tahat přes celou republiku. Taky proto v pro nás nejzajímavější kategorii - žácích - jsme viděli severočeské mladé naděje na prvním nominačním závodu v Bílině, stejně jako moravskoslezské mladé naděje na druhém nominačním závodu v Šilheřovicích. Na třetím nominačním závodu v Budějovicích reprezentovali celé Čechy pouze dva žáci. V ostatních kategoricích to nebylo o moc lepší, s výjimkou kategorií žákyň a mužů.
Po příjezdu na hřiště jsme zjistili, že zmizela přízemní podlouhlá budova, která bránila výhledu z parkoviště na hřiště. Někteří si toho všimli hned, jiní třeba až po dvou disciplínách. Celé prostředí jako by najednou prodýchlo. Rozhodně jsme měli pocit, že to bylo k lepšímu. Avšak najednou byl menší počet závodníků vidět výrazněji. Celá atmosféra byla spíše komornější a i organizace tomu odpovídala. Průběhu závodu to nijak neuškodilo, jen to bylo tentokrát prostě jiné.
Absence žáků z jiných územních svazů se odrazila na problémech se staráním se o kluky. Šest startů a na nich 10 kluků. Bylo jasné, že někde budou chlapci nalosovaní i tak, že půjdou všichni čtyři najednou. Klika byla, že se některá čísla ve starších kategoriích škrtala, a tak se kluci poskládali tak, že se to stejně jako na jiných závodech dalo oběhat. Jediný zásadní problém byl akorát u obouručních disciplín, které si chtěli hodit všichni čtyři kluci. Naštěstí ale pomohli jiní závodníci, kteří neměli problém se prohodit a počkat, případně jít dřív, aby kluci mohli odházet všechno bez zbytečného zdržování.
Krátký trénink a šlo se házet.
První disciplína a na ní se nejlíp předvedl bohumínský Jarda a náš Honza. Dvě nuly, jinak do plných. O jednu nulu víc měl Vojta a Adam. Matěj zaváhal a o další dvě nuly víc. Nejhorší výsledek z našich měl Peťa, který se nedokázal srovnat s podmínkami a svou nervozitou. 55 bodů již dlouho nehodil a dost ho to vzalo. Bohužel to poznamenalo zbytek závodů a horko těžko se ho vracelo zpátky do závodní nálady. Muži začínali a podmínky měli o trochu lepší. Svědčí o tom i fakt, že víc jak polovina závodníků měla 95 a víc bodů. Tomáš měl smůlu, začal "na Karla" - první hod nula. Zbytek již bez problémů doházel, takže krásný výsledek 95 bodů. Karel byl mezi těmi, co šli jako první, a odházel s plným počtem. Zuzka sice dvakrát minula, ale stále to byl nejlepší výsledek v ženách.
Plachta byla také datelná. Je pravda, že tam nefoukalo dobře, vytahovalo to kapku doprava a člověk si musel počkat. Méně zkušení žáci bojovali jako lvi, ale nejlepší výsledek byl 90 bodů. Dokázali ho hodit chropyňští borci Honzík a Matěj, k nim se přidal náš Honza. Adam hodil o 4 body míň, Peťa o další 4 body míň a nejhůř se to povedlo Vojtovi. Zuzka i Karel hodili stejně a to dvě osmičky, jinak plný. Tomáš ztratil 8 bodů. Zuzka si upevnila první místo, Karel šel na třetí místo. Tomáš se pohyboval v polovině tabulky mužů.
Na skishi se postaral o rozruh běžící Honzík z Chropyně, který zářil jako sluníčko. Když doběhl ke svým, zjistilo se, že dokázal hodit 100 bodů. Jako jediný žák, který zastínil i většinu juniorů (až na jednoho) a dokonce i většinu mužů (až na dva). Naši Adam a Vojta měli druhý nejlepší výsledek ve své kategorii, když minuli dvakrát. Honza a Peťa dost propadli. To Zuzka minula pouze jednou a protože Lucka, parťačka z Moravskoslezkého územního svazu, také jednou minula, Zuzka udržela po terčích svůj náskok. Na Tomovi se projevila únava z dlouhé cesty, kterou absolvoval v pátek z dovolené, a neskutečně mu to nevyšlo. Karel měl neskutečné štěstí a byl jedním ze dvou mužů, kteří hodili plný počet.
Po terčích na tom byl nejhůř Peťa, který kvůli terčům obsadil předposlední místo. Na druhé straně byli ostatní. Adam na prvním místě. O šest bodů za ním Vojta. O třetí místo se dělil Honza a chropyňský Matěj. Za nimi Honzík a následně Jarda z Bohumína.
V mužích jsme na tom byli podobně jako v těch žácích. Tomáš kvůli smůle na skishi obsadil předpředposlední místo, zatím co Karel byl na druhé straně a vedl v kategorii mužů o 3 body nad druhým. V ženách Zuzka vedla s náskokem 14 bodů.
Muška dálka byla nalosována podobně jako v Bílině. Zahajovali junioři a následovali je muži. Pak šly ostatní kategorie. Jediným rozdílem snad bylo to, že Karel neházel současně s největšími konkurenty, ale tradičně o nějaké tři čtyři závodníky později. Nepřineslo to nějakou extra výhodu nebo nevýhodu. Vítr nebyl příjemný, byl kolmý a místy šel proti, a to skoro všem. Tu a tam byla chvilka, kdy někdo mohl uletět, což se v mužích podařilo pouze Plašanovi a Bombikovi, jinak se zbytek horní části tabulky seřadil v nějakých pěti šesti bodech.
Muše dálce jsme na trénincích u všech věnovali neskutečné množství času, protože každý měl nějaký brutální problém. Adam to mlátil do země, Honza dělal u hlavy stěrač, Petr neskutečně kroutil. A Vojta nepouští levou. Tentokrát se ale zdálo, že jsme se posunuli.
Honza tak nějak již techniku zvládá lépe, pokud je v klidu, ale stále tam zůstávají některé neduhy, které si navykl, jak si chodil trénovat sám. Neduhy se většinou projeví při závodu, kdy hlava stále hůř zpracovává nervy a touhu hodit daleko. Nakonec to byla jeho třetí nejlepší muška dálka, ač jsme se zase nedostali přes 40 metrů.
Ostatní kluky porovnáváme hlavně s Matějem, který vloni na podzim a letos na jaře předváděl nejlepší techniku a utíkal nám. Tentokrát hodil nejdelší hod 43 metrů a součet 84 bodů. A při srovnání s ním se nám zdá, že Adam se zlepšuje. To, co jsme si natrénovali v Bransouzích, dokázal Adam prodat a dokázal se letos poprvé dostat za hranici 44 metrů. Na jeho rekord mu chybělo nějakých 60 centimetrů a v součtu 6 bodů. Na Matěje ztratil 1 bod, ale jinak špica, toto se povedlo. Ještě o kousek lepší hod předvedl Vojta. Ten v součtu hodil nejvíc ze všech, ikdyž nejdelší hod byl pouze o 6 centimetrů delší než ten Adamův. Úplně nejdál ale hodil Petr. Pořadilo se techniku změnit a prodal to skvěle. Jako jediný žák se dostal na 45 metrů.
Zuzce se tentokrát nedařilo. Vítr byl nepříjemný a nedalo se s ním nijak srovnat. Už si nepamatujeme, zda házela ve stejných podmínkách, jako ostatní holky, ale dvě hodily víc a třetí se jí hodně přiblížila. Tady se to nepovedlo. Stejné problémy měli ale i ostatní. Tomáš dokonce hodil úplně nejmíň ze všech. A i Karel na tom nebyl dobře. Zkusil novou šňůru a experiment nevyšel, skončil nějaký desátý. Zkusil to, aspoň si bude pamatovat, že nemá experimentovat s něčím, co si napřed pořádně nezkusí na tréninku. Toto byla školácká chyba.
A přišel losos. Vítr byl opravdu špatný, ale když se mělo začít, přišel vítr do zad. Najednou chtěli všichni stratovat a házet. Ovšem jakmile se odstartovalo, každý dokázal poslat pouze první hod do lepších podmínek. Kdo to nedokázal, měl už smůlu. Vítr se otočil a každá smyčka dostala facku a spadla o 10 metrů blíž. Všichni se plácali kolem 65 metrů a víc ani prd. Karel to měl podobně. První hod poslal nejdál ze všech. Druhý hod měl o 12 metrů kratší. Ve své rundě asi nejvíc, ale pak přišli další, kterým tu a tam fouklo líp a Karel se v součtu propadl až na sedmé místo. V průběžném pořadí se však dokázal prodrat na druhé místo o necelý půl bod za Bombika.
Přišla zátěž dálka a Petr pro jistotu hodil opatrný hod. Dopadl na 51 metrů. Bohužel to byl nejdelší hod, co se mu podařilo, pak to zase lítalo mimo. Ostatní se dostali dál. Nejdál hodil bohumínský Jarda, za ním se vyskládali naši borci, v pořadí Honza, Vojta, Adam. Kousek za Adamem byl Matěj.
Zuzka to neměla úplně jednoduché. Trochu ji bolela záda z té rány, kterou vrazila do druhého hodu v Šilheřovicích, ale zabojovala i v Budějkách. Výsledkem byl hod, který o 4 metry překonal Lucku ze Stříbra a o 7 metrů Lucku z Bohumína. To chlapi se trápili jako na té muše dálce. Tom se s nepříjemným větrem nedokázal popasovat. Byl rád za 57 metrů. Ani Karel se nedokázal s hody srovnat. V Bílině zachraňoval třetím hodem výsledek, v Šilheřovicích zachraňoval třetím hodem výsledek. V Budějovicích zachraňoval třetím hodem výsledek. Jak přes kopírák. Vytěžil ze sebe osmý nejlepší hod v mužích. Ztratil, ale ne zase tolik bodů. Držel se zuby nehty třetího místa v průběžném pořadí.
A přišla poslední disciplína - zátěž dálka jednoduč. Honza a Petr si pro vyzkoušení trénovali odhod přes hlavu a byla v tom pěkná šlupka, kdyby ji ovšem nedávali tak brutálně vysoko. Vítr, místy spíš proťák, jim tu kapku zastavil a o kousek posunul zpátky. A tak nakonec Honza i Petr měli velmi vyrovnané hody. Honza hodil 61 metrů a Petr dokonce 62 metrů. Adam a Vojta už umí trochu házet bokem, díky čemuž se dokázali do hodu víc opřít. Adam hodil za hranici 75 metrů a Vojtovi se podařilo dostat i za 80 metrů, ikdyž bohumínský Jarda byl ještě dál.
Karlovi se podařil hned první hod, který dopadl k 97 metrům. Byl to jeden z výborných hodů, hodně mužů bylo problém se dostat vůbec za 90 metrovou hranici. Vedení se ujal kroměřížský Miloš, který jako jediný dokázal pokořit metu 100 metrů. Karlovi sedl druhý hod ještě líp a protáhl na 99,96 metrů. Trochu ho mrzelo, že nedal stovku, ale doufal ještě ve třetí hod. Ten se však již nepovedl tolik, opět přišel nepříznivý vítr a zátěž zastavil. To mostecký Honza se opřel do svého hodu a rázem byl na 111 metrech. Mazec. Karel byl tak odsunutý na třetí místo v této disciplíně.
A to bylo opět vše.
Neskutečný boj byl mezi Vojtou a Adamem. Adam před poslední disciplínou vedl o nějaké necelé tři body a když ho Vojta přehodil o necelé dva metry, vůbec jsme netušili, kdo vlastně vyhrál. Nakonec to dopadlo lépe pro Vojtu, který Adama porazil o neskutečně těsné 4 centimetry (z pohledu muchy dálky; z pohledu zátěže dálky o 2,67 centimetru). Tak těsný rozdíl jsme mezi nimi ještě neměli. Třetí skončil chropyňský Matěj a za ním bohumínský Jarda. Pak byl náš Honza. Peťa nakonec skončil na 7. místě.
Zuzka si zlehka jela svůj závod, a ikdyž něco ztratila na muše dálce, dvojnásobek něčeho získala na zátěži dálce. V kategorii žen zvítězila o 20 bodů. Tomášovi nevyšlo nic kromě mušky skishe, ale super, že se alespoň dostal přes 400 bodů. Vzhledem k tomu, jak letos mohl trénovat, je to malý zázrak. I Karel byl překvapený, že v pětiboji zůstal na čtvrtém místě, čekal to horší. O to větší šok přišel pro něj a Bombika, když se chtěli podívat, kdo koho vlastně nakonec porazil, zda bude Karel před Honzou nebo naopak, a najednou se viděli na prvních dvou místech. Ke štěstí Karla byl Bombik až za ním. Karel tak vyhrál v sedmiboji dva ze tří nominačních závodů.
Nominace dospělých byla uzavřena. Tabulka byla spočítána a čekáme na to, kdo vlastně bude jmenován do reprezentace. Jisté je, že první dvě ženy a první čtyři muži by měli být nominováni automaticky. Zuzka vyhrála všechny tři závody a vyhrála tabulku s náskokem 10 bodů. V mužích se Karel dělil o první místo s hořovickým Tomášem, což byla raritní situace, protože Karel se nikdy nedostal výš než na třetí místo v jarní sezóně.
Sezóna se nám krátí. Kluky čeká poslední závod - Mistrovství republiky juniorů. Pak ještě Honzu a Vojtu Národní kolo Zlaté udice. Pak možná někdo ještě pojede na republiku dospělých. Možná... Možná se Vojta dostane i na mistrovství světa juniorů. Zatím je šestý (jede šest juniorů). Bude to ještě napínavý.