Je to již nějaký čas, co se trenéři z RT Moravskoslezského územního svazu rozhodli uspořádat soustředění talentované mládeže. Je to již nějaký čas, co vyhodnotili první ročníky a došli k závěru, že není jednoduché pro českou část republiky dostat se na soustředění, pořádané na severní Moravě. Je to již nějaký čas, co se pokusili uspořádat soustředění na Vysočině. Právě lokalita uprostřed republiky s dvěma hřišti s ubytováním deset kroků od placu se ukázala pro takovou akci jako stvořená. Již počtvrté se v městysi Štoky konalo soustředění talentované mládeže v rybolovné technice.
Je neuvěřitelné, co současné vedení juniorské reprezentace dokáže pro děti udělat a kolik času na tom dokáže spálit.
Státní trenér Karel a jeho asistenti Jura a Honza se během jarní sezóny téměř nezastaví při práci s moravskoslezskou mládeží. Deset víkendů na závody, z nichž některé začínají v pátek ráno cestou na závod a končící příjezdem v neděli kolem druhé ráno, k tomu soustředění moravskoslezské reprezentace. A pak ještě soustředění s reprezentací ČR (nebo spíš ČRS a MRS) před mistrovstvím světa a výjezd na mistrovství světa. Stačilo? Kdeže, po nedělním příjezdu z nedaleké Budapešti přeházet špinavé věci za čisté a v pondělí ráno vyrazit na soustředění talentované mládeže.
A to na některé trenéry RT ještě čekají další dvě týdenní soustředění během léta.
Na soustředění talentované mládeže měl možnost přihlásit se kterýkoliv závodník RT z celé republiky. Ovšem počet účastníků byl omezen, proto se z došlých přihlášek vybralo dvacet nadějí. Věkový limit byl do 17-ti let, aby i nejstarší účastníci měli šanci výsledky ještě předvést na nominačních závodech v jejich poslední juniorské sezóně.
Tentokrát však nebylo soustředění pouze pro juniory. Již druhým rokem odbor RT ustanovil kategorii kadetů, a tak se dohodlo soustředění rozdělit. Někteří žáci ve čtvrtek dopoledne opouštěli soustředění a zůstali ti, kteří začali koketovat s obouručními disciplínami. K nim se přidali i závodnice a závodníci, kteří již v kadetské kategorii jsou nebo se do ní záhy dostanou.
Přesto byl zájem o soustředění tak velký, že si někteří závodníci pod čarou zaplatili pobyt a stravu ze svého, aby se mohli akce zúčastnit a rozvíjet své dovednosti. Takže původní plán 20-20 se změnil na 24-21. A to ještě někteří dojížděli po několik dní z domu. Zbytek se musel odmítat. Zájem byl prostě úžasný. A také zavazující.
Celou akci zorganizoval a zaštiťoval Jiří Plachý, který domlouval trenéry, zázemí, stravování nebo i zapůjčení terčů a výsečí z nedalekého MRS PS Jihlava.
Je pravda, že nejvíce přihlášených bylo z moravských svazů - Moravskoslezského územního svazu ČRS a Moravského rybářského svazu. Delší dobu je možné sledovat, že v těchto dvou svazech je momentálně koncentrováno nejvíc závodníků z republiky. Ale přihlásili se i další, proto se během akce prostřídali závodnice a závodníci z Jihočeského, Pražského, Severočeského, Východočeského i Západočeského územního svazu.
Parta byla rozdělena na dvě skupiny, které se postupně střídaly na dvou hřištích, aby je dvakrát denně postihl celý pětiboj. Každá skupina měla dvě podskupiny, co podskupina, to samostatný trenér. Nejnadějnější závodníci byli pod vedením státního trenéra Karla a Bombíka. Na ty relativně slabší se zaměřila dvojice Jura a druhý Karel.
Tu a tam se ale zapojovali i další závodníci, takže na funkci trenéra se objevovali i Jeňas, Lucka nebo Zuzka.
Terče byly postaveny na hlavním hřišti každý den jinak. Zkušenosti umět se s větrem porvat o každý bod na závodech je potřeba získávat, takže každý den každá disciplína postavena po dvou startech a každý start v různém směru. Dálkové disciplíny se řešily na horním hřišti většinou po větru, když byla příležitost. Zátěž dálka byla také na dvou startech, muška dálka na třech, protože trvala dýl.
Trénink byl oficiálně dvoufázový a tři hodiny na fázi. Vedro, které přišlo na Vysočinu, plány trošku hatilo, takže se bloky zkracovaly a prokládaly osvěžením v přilehlé vodní nádrži. Po večeři již oficiální trénink nebyl, ale terče se nechávaly postavené, čehož stále někteří závodníci využívali, a někdy se odcházelo z hřiště po setmění nebo sežrání krvechtivou havětí. Každý měl své důvody to ukončit.
Vedle tréninku a zlepšování techniky se jako vedlejší efekt dosáhlo také toho, co sledujeme již několik let. Kdysi mládež roztříštěná na jednotlivé územní svazy, kdy si závodníci z jednoho svazu nedovolili nebo nechtěli mluvit se závodníky z jiného územního svazu, ve Štokách splyne v jednu bandu, neřešící svazovou příslušnost. Zdá se, že tato skvrnka minulosti již byla minimálně u mládeže vyčištěna.
To, co se ještě nevyčistilo, byla roztržitost závodníků. Zapomínání prutů mimo zamykatelné prostory, přispívalo ke zvýšení fyzické zdatnosti účastníků soustředění, stejně jako básnického přednesu. Díky těmto "trestům" si tak po dlouhé době i moravskoslezští trenéři mohli oprášit znalosti Bezručovy Ostravy, kterou se jako mladice a mladíci učili ve škole.
Ani letos se akci nevyhnuly příjemné návštěvy.
Hned druhý den se na hřišti ve Štokách objevil všem starším dobře známý reprezentant a několikanásobný mistr světa Ivan Zelenka. Desetinásobný účastník mistrovství Evropy a světa, který jako jediný český muž ani jednou nechyběl v rozstřelu (něco jako finále, ale postaru) na mušce skish a jako jeden z mála se může chlubit titulem mistra světa i mistra Evropy v pětiboji, se ale nemohl příliš zdržet. A tak jsme se pozdravili, Ivan prohodil pár slov se svým skorobratrem Karlem Světelským a zase musel frčet jinam. Vzpomínkový seminář pro mládež jsme přesunuli na jindy.
Možnost podívat se na průběh akce nevynechal ani předseda Odboru rybolovné techniky a zástupkyně Oddělení mládeže a sportu. Ti měli naštěstí času více, takže se mohli zdržet, prohlídnout si průběh akce a debatovat s trenéry různé věci z oblasti rybolovné techniky a rybářské mládeže.
A nelze opomenout ani návštěvu trenérů z nedaleké místní organizace ČRS Pelhřimov.
Uvažovalo se, zda ve středu neudělat pro první skupinu kontrolní závod, ale většinovou shodou trenérů se došlo k závěru, že času je opravdu málo a lepší další den trénovat, než ho spálit kontrolkami. První skupina tedy ve čtvrtek odjížděla s využitím času na maximum a odpoledne dorazila druhá skupina.
Druhý turnus byl rozdělen jinak. Všechny zkušené sedmibojaře převzali opět státní trenér juniorů Karel a s ním Bombik. Druhý Karel si převzal začátečníky a všechny dívky převzal Jura. A makalo se dál. Vedro vedro, jednou drobný deštík, vedro vedro.
Poslední den ale druhý Karel dostal nápad udělat pro polovinu dívek a začátečníků tréninkový pětiboj. Koneckonců většina z druhé skupiny byla na soustředění celý týden. A tak dopoledne celá polovina Jury a druhého Karla odházela terčový trojboj. Pak se ještě tréninkově hodily dálky. Těsně před začátkem druhé fáze si některé osoby postěžovaly, že chtějí ty terče házet znova, protože jim foukalo špatně. Bylo jim vyhověno, a všichni si za daleko horšího větru odházeli terče podruhé a hned zjišťovali, zda se bude počítat první nebo druhé kolo. Hodní trenéři rozhodli o počítání toho lepšího výsledku v každé disciplíně.
Konec pak patřil pouze dálkám. Velmi silný vítr přivítal na mušce dálce všechny a ne každý dokázal hodit podle svých schopností, často se do toho míchala hlava a touha hodit co nejdál. Technika kvůli tomu byla upozaděna a nelítalo to tak daleko, jak mohlo. Největším překvapením byl pak jihlavský Vojta, který se postupně přibližoval k zábradlí na okraji hřiště, až mu jeden hod zábradlí přeletěl a skončil pod židlí o čtyři metry dál.
Ne každý stihl mušku dálku odházet na spodním hřišti. Pokračovalo se na horním hřišti, kde se házela i zátěž dálka. Na té Zuzka nastavila svým nejdelším hodem metu, kterou nikdo nepřekonal, ale velmi se přiblížilo trio Lucka, Martina a jihlavský Adam.
Ve čtyřech případech lze říct, že terčové výsledky z druhého kola jedné z disciplín pomohly k lepšímu pětiboji. Zbytku se počítalo první kolo, do protivětru se v druhém kole nezlepšili. O to víc jsou celkové výsledky zajímavé. Z devíti závodníků, u kterých byly známy nejlepší výsledky za letošní sezónu, větší polovina hodila o více jak 20 bodů lepší pětiboj, než se jim podařilo hodit v průběhu roku.
Nejlepší překonání letošních výsledků zaznamenaly Nikča, Natka a Kiki, všechny tři přes 30 bodů.
Jihlavští chlapci Honza a Peťa se účastnili pouze první části soustředění, a tak o zlepšení moc nevíme. Tušíme velké zlepšení výsledků u Petrovy mušky dálky, kde při nejlepších hodech atakujeme hranici 45 metrů, a budeme zvažovat, zda mu nedat do ruky stejný prut, se kterým teď hází Vojta. Honza zlepšuje zátěž dálku. U obou kluků nás ještě nějaké to soustředění čeká, takže jsme si hlavně chystali techniku na další rozvoj.
Adam předváděl skvělé výsledky na muškařských disciplínách, které ale během kontrolního závodu selhaly. Terčová ztráta 38 je skvělý přislib do podzimní sezóny, třetí nejdelší zátěž dálka skupiny naznačuje, že technika je ve skvělém stavu, a už bude jen potřeba počkat, až Adam zase kousek povyroste. I tak dokázal Adam zlepšit svůj nejlepší pětiboj o dalších 13 bodů a poprvé se mu podařilo překonat hranici 440 bodů.
Vojta se dostal na terčích na 31 bodů ztráty. Tam jsme ho tak nějak chtěli letos vidět a je super, že se mu to daří. Na mušce dálce jsme zjistili, že žákovský prut mu již nestačí. Delší šňůra mu při odhodu láme špičku, takže jsme ho přesunuli na něco tvrdšího. Výsledkem bylo hození nejdelšího hodu ze skupiny, překonání hranice 57 metrů a zlepšení osobáku na mušce dálce o 6 bodů. Celkový pětiboj se navíc dostal za hranici 470 bodů, což už je špica. Došlo ke zlepšení osobního rekordu o 28 bodů.
A to bylo vše. Soustředění bylo ukončeno smažákem a kolem jedné hodiny odjížděli poslední účastníci domů. Trenéři si na chvíli oddechnou a naberou síly na další soustředění, která na ně čekají.
Tak snad zase za rok.
