Ve většině případů jsou nominační závody přerušeny jedním víkendem, kdy se koná jeden ze závodů Světového poháru. A ve většině případů jsou nominační závody přerušeny po dvou akcích. Bylo tomu tak i letos. Po prvním nominačním závodu v Meziboří následoval druhý závod hned následující víkend. A tradičně na severní Moravě. Ještě že Jihlava je uprostřed republiky, ti ostatní si minimálně jeden víkend musí užít na dálnici cestou tam a následně zpátky.
Oproti zvyklostem, kdy druhý závod probíhal ve Frýdku-Místku, proběhl letošní Slezský pohár skutečně ve Slezsku, a to v Šilheřovicích. Po dlouhé době jsme se zase podívali do zahraničí, když jsme cestou na hřiště projížděli polskou vesnicí Chalupki. Tentokrát jsme zvolili jinou taktiku a přespávali nedaleko hřiště, abychom byli více odpočatí. Není jednoduché naházet, když člověk vstává ve tři hodiny, především pro žákovské kategorie ne. Vlastní zkušenosti z minulosti se hodí.
Měli jsme první a čtvrté místo na prvním závodě Českého poháru, tedy skvělý vstup. Doufali jsme v podobné výsledky i na druhé akci, ačkoliv konkurence roste stejně dobře jako my. K duu Jarda-Jarda nám přibyl ještě kroměřížský Matěj. O zábavu bylo postaráno.
Ač organizátoři pečlivě sledovali povětrnostní podmínky, měli smůlu. Vítr si dělal, co chtěl, a vůbec nespolupracoval. Kdo si stěžoval na vítr při terčích v Meziboří, s láskou vzpomínal, jak to vlastně v Meziboří bylo krásné a easy. Tentokrát to bylo opravdu maso. Počasí neskutečně prověřilo, kdo je opravdu dobrý nebo kdo má neuvěřitelné štěstí.
Takže se tomu pověnujeme trochu jiným stylem než obvykle.
Muška skish byla postavena tak, že foukalo zprava. Naštěstí většina plochy byla postavena za tribunou a dalšími budovami. První závodníci měli podmínky ještě dobré. I Karel zde naházel obstojně, pouze jedna muška trefila terč z boku (což rozhodně nebylo větrem). To Tomášovi se již vítr zvedal, což se projevilo na jeho výsledku, kdy minul třikrát, třetí nulu způsobil vítr, který mu šňůru vytáhl vedle terče. I tak se ale jednalo o vyrovnání Tomášova nejlepšího výsledku na muše skish. Od třetího závodníka se vítr zvedl ještě víc, a pak prověřoval závodníky, především ty mladší kategorie.
Ukázalo se, že pravidelné tréninky v různých větrných podmínkách Zuzce hodně pomohly, jako jediná z ženských kategorií dokázala naházet plný počet bodů. Pouze tři muži a dva junioři dokázali to, co ona.
Vojta začal chápat, jak se muška skish hází, a vrací se do loňské techniky. Většinu hodů natáhl správně, pouze mu to silný vítr vytahoval ven. Čtyři minely znamenaly jeho nejlepší letošní výkon na této disciplíně. Adam se trápil podobně, jedna nula byla vyloženě jenom kvůli tomu, že když se snažil rozvodit šňůru na pátý terč, tak mu vítr hodil šňůru doleva a ta zavadila o čtvrtý terč. Aby to na Adamovu psychiku nebylo málo, upálil rychlospojku na návazci, takže se musel ještě koneček navázat na návazec napřímo. Doházel v posledních sekundách časového limitu, ale zvládl to a minul také pouze třikrát, takže včetně nuly za zavadění o jiný terče urval 80 bodů jako Vojta.
Mladší kluci vůbec měli problém popasovat se s větrem, chropyňský Honzík nebo pelhřimovský Jarda horko těžko bojovali o body a hodili míň než jihlavští kluci. Do vedení o 5 bodů se dostali bohumínský Jarda a kroměřížský Matěj.
Plachta. Jako to bylo vážně maso. Ano, psali, že mají být občasné poryvy větru, ale tohle spíš vypadalo na občasné oslabení, jinak ten poryv trval asi hodinu v kuse. I na podhodu kapka byla schopna uhnout z plachty. Dospělí reprezentanti zřejmě zavzpomínali na loňské mistrovství světa v Maďarsku. Karel při odstartování disciplíny automaticky pouštěl stopky na hodinkách, protože věděl, že se zdrží. A taky že ano. Poprvé v životě se mu stalo, že by odhodil dva hody na podhodu a měl minutu času za sebou. Když odhazoval poslední z 10 hodů, zbývalo mu do konce časového limitu asi 20 sekund. Přesto zaznamenal 6 bodů ztrátu. Jenom dva muži měli o 2 body víc než on. Tomáš v životě takové podmínky nezažil, což se projevilo na výsledku. Zuzka opět ukázala své terčařské umění a měla pouze 4 body ztrátu.
To, že na trénincích mívá Jihlava podobné podmínky, dokázal Vojta, když naházel nejlíp ze všech žáků. Kroměřížský Matěj však hodil pouze o dva body míň, takže stále držel náskok třech bodů. Adam bojoval o každý bod, ale hodil o 4 body míň než Matěj. Tito tři nakonec byli jediní žáci, co dokázali hodit přes 70 bodů.
Po dvou disciplínách tak vedl Matěj, za ním byl Vojta, pak Adam a na dohled byl bohumínský Jarda.
Skish. No ty kráso, člověk by nevěřil, že ač foukalo téměř jedním směrem, bude to tak náročně. Jediní, kdo měl trochu štěstí, byli závodníci na sedmém a osmém startu, kde většina placu byla chráněna živým plotem, takže vítr tolik nefoukal. Karel však házel na otevřeném prostoru, takže rovnou pustil hodinky a hlídal si čas. V některých případech čekal minutu na odhod, jindy vycítil klidnou chvilku a rychle chodil čtyři hody v kuse, než přišel další dlouhý poryv. Nakonec z toho byla pouze jedna nula. Jenom jeden muž hodil víc a další jeden hodil stejně jako Karel. Právě oni měli štěstí na start, házeli na krytějším sedmém a osmém startu. Tomáš takové štěstí neměl a minul osmkrát. Zuzka minula třikrát. Pouze dvě kadetky hodily víc, v ženách Zuzka měla už docela slušný náskok přes 30 bodů.
Adam byl také na zadnějších startech, a to mu pomohlo vybojovat úžasných 85 bodů, což bylo o 15 bodů víc než druhý nejlepší závodník, kterým byl Matěj. Vojta a bohumínský Jarda naházeli stejně, a to 65. Do vedení šel tedy Adam, Matěj ztrácel 6 bodů, Vojta 14 a bohumínský Jarda 23 bodů. Pelhřimovský Jarda už na Adama ztrácel nepříjemných 54 bodů.
A to byl konec nepříjemných terčů. Čekaly nás pouze dálky, které se ale ukázaly taky nepříjemné.
Vítr se víceméně ustálil jedním směrem, takže to šlo postavit pouze s místy až kolmým větrem do ruky. U mužů to ještě nějak odházet šlo, především v prvních kolech. To se ukázalo i u Karla, který hodil druhý nejlepší součet na muše dálce. Drtivá většina těch, co se dostali přes 110 bodů, házela současně s Karlem. Poté už vítr začal blbnout a na juniorské a žákovské už trpěli v kolmém větru, místy dokonce v přímém protivětru. Pamětníci zavzpomínali na velmi podobný třetí nominační závod v Českých Budějovicích v roce 2019, kdy se po čtyřech mužích otočil vítr a ostatní kategorie házeli do protivětru. Tomáš házel pěkné hody, které olizovaly padesátimetrovou hranici a nakonec jen necelé dva body dělily Toma od stovky. Zuzka se popasovala s větrem pěkně. Se snad nejhezčí technikou, kterou na závodech v letošním roce předvedla, prorvala hody do vzdálenosti za 40 metrů a v kategorii žen zvýšila svůj náskok na 39 bodů.
V jednu chvíli šel vítr částečně dopředu, čehož perfektně využil Jarda z Bohumína a lupnul tam úžasných 84 bodů. I Vojta vítr zachytil na chvilku na konci a Adam na chvilku na začátku. Pak to již bylo trápení. Jarda na Vojtu stáhnul 13 bodů a na Adama 23 bodů. Na prvním místě stále byl Adam, ale Jarda ztrácel pouhých 0,03 bodů. Třetí Vojta ztrácel 4 body a Matěj 15 bodů.
Následoval mužský losos. Výseč se přestavěla, takže vítr stále tahal z výseče, ale po větru. Zde se jihlavští chlapi moc nepředvedli, naopak hodně ztratili. Karel na nejlepší ztratil 20 bodů, Tomáš přes 50. Ovšem pro Tomáše se jednalo o jeho nový osobní rekord, nejdelší hod byl o 13 metrů delší než jeho dosavadní výsledek. Takže nakonec to vlastně bylo super. Když jsme sledovali, co losos dělá s dospělými, kluky jsme do něj nepustili.
Zátěžová dálka se házela na stejném place jako losos. Nejdelší hody se házely v prvním kole, pak už foukalo méně. Karel si to udělal zajímavý. První hod hodil slušně, hod ovšem dopadl metr a půl vedle výseče. Po sundání vlasce z plotu, který ohraničoval hřiště, hodil technicky hůř a hlavně víc nahoru, takže kapka dopadla nejen mimo výseč, ale dokonce k sousedovi přes silnici do zahrady. Třetí hod nakonec do výseče dostal, takže nulu neměl. I Tomáš bojoval s větrem, ale nakonec do výseče taky hod dostal, takže Jihlava nulu neměla. A Zuzka? Druhý hod dál, než Karel nebo Tomáš. Žádná jiná závodnice nehodila dál.
Adam se snažil hlídat si Jardu. Hodil 57 metrů, zatím co Jarda hodil za 55 metrů. Stále to stačilo, ale oba kluky přeskočil Vojta, když lupnul do výseče přes 60 metrů. Jak se vítr uklidnil a nefoukal tolik do dálky, ale spíš jenom do strany, bylo velmi komplikované hodit dál. Když už to někdo skutečně narval, skončilo to vedle. Takže se vlastně dálky nezměnily. Nakonec právě tito tři závodníci hodili v žácích nejdál.
Na osmnátce už jsme kluky hodit nechali. Vojta ale netrefil výseč, pořád vyhazoval k pravé výseči, což mu vítr vynesl ven. Adamovi se to samé stalo u prvního hodu, u druhého se dostal do výseče. Byl tak unavený, že už třetí hod neházel. U dospělých se hrálo na to, kdo to pošle víc doleva i za cenu toho, že vítr kapku zpomalí. Hlavně když bude ve výseči. Však taky nikdo nepřekonal hranici 95 metrů, jen čtyři závodníci se dostali za 90 metrů. Ani jeden jihlavský.
A tak se to sečetlo.
Ultra napínavý souboj žáků vyhrál nakonec jihlavský Vojta těsně před jihlavským Adamem. Na třetím místě pak skončil bohumínský Jarda. Rozdíl mezi prvním a třetím byl pouhých pět bodů. Jihlava si vedla pětibojařský double za první a druhé místo.
Kategorii žen vyhrála s velikým náskokem ostravská Zuzka, a tak si poprvé ve své kariéře odvážela již druhé vítězství v řadě ze závodů Českého poháru.
Pohár si výjimečně odvážel i Karel, který nečekaně zůstal na druhém místě v pětiboji, ačkoliv očekával podobný výsledek jako v sedmiboji, kde skončil pátý. Tomáš tentokrát ukázal, že udělal progres v házení, který by se projevil více, kdyby nebylo špatného počasí. Proto ale jezdíme na závody, abychom se naučili bojovat i nepříjemném větru.
Nelze ani zapomenout na "servisáka" Jirku, který zatím ještě nemůže házet, ale jako asistent funguje dokonale. Čeká nás pauza, jeden volný víkend. Následuje poslední nominační závod. Bude to ještě zajímavé.